Právo a ChatGPT4, pripravte sa na zemetrasenie

Generované AI cez Stable Diffusion

Článok rieši moje peripetie s právom, takže pre pochopenie vyústenia je potreba vytrvalosť článok dočítať dokonca (vyžaduje kontext) a v rámci autenticity podávam pre príklad moje reálne podania na súdy a políciu.

LAWfit, je to konferencia zameraná na právo a nové technológie, ktorá sa odohráva v Prahe. Ročník 2017 bol zameraný na umelú inteligenciu s názvom Právo a umělá inteligence a konal sa dňa 22. 5. 2017. Jeden z prednášajúcich položil otázku, či umelá inteligencia dokáže vyriešiť prípad v priebehu 10 rokov a nebudeme potrebovať úradníkov a sudcov. Neviem či som bol prehnane sebavedomý, naivný alebo príliš veľký technokrat, ale bol som v celej hale jeden z dvoch ľudí, ktorí zdvihli ruku, že áno blíži sa zmena. Pripadal som si trápne, keď sa na mňa dívala celá hala a hovorila si, že som pravdepodobne blázon. Teraz nastal ten moment, kedy môžem povedať, že predikcia mi vyšla, aj keď priznávam, bolo to viac menej náhodou.

Mojou záľubou je sledovať právny systém a vnárať sa do “logiky”, praxe a postupov sudcov a úradníkov a hľadať v prípadoch detaily, ktoré ostatným unikajú. Moje pozorovanie v práve viedlo k tomu, že logiku vo väčšine prípadov nemá, je to neefektívny skostnatený systém založený na hierarchických ego úletoch, ktoré nemajú nič spoločné s riešením problému, empatiou a komunikáciou. Všetky strany, ktoré prídu na súd sa tradične nevedia dohodnúť, nájsť pevný spoločný bod. Sudcovia a advokáti dosť často ešte situácii podkúria, pretože advokáti majú na ťahaniciach priamy finančný záujem a vec naťahovať, pričom sudcovia majú presne opačný záujem. Čo najmenej riešiť prípad a čo najrýchlejšie ho zhodiť zo stola. Stále vnímam, že úspěšnejší by mal byť mediátor než advokát, pretože jeho cieľom je nájsť dohodu medzi stranami a taktiež arbiter, ktorý je efektívnejší než štátny sudca. Tu si dovolím spraviť malú reklamu na moje služby ako arbitra.

Ako ide deň s dňom, tak zverejňujem všetky nezmyselné postupy štátu, ktoré ma iritujú. Napr. celý prípad s Fiobanka, a.s., kde banka mala podať žalobu v inom štáte. Aktuálne trvá celé konanie už skoro desať rokov. (Podotýkam, banka sa nechcela dohodnúť a chcela sa zásadne súdiť. Zatiaľ to vyzerá, že nakoniec fakt prehrá).

Prípad demencia

Veľa ľudí sa naučí na tom to prípade aj, ako postupovať v prípade, keď niekto v rodine dostane demenciu. Asi v máji 2021 som s babkou telefonoval a už ma ani nedokázala spoznať. V apríli 2021 mala tak ťažký stav, že sa potierala hovnami a to doslova. Moja mama podala návrh na pozbavenie spôsobilosti k právnym úkonom. Keď prišla moja babka na vyšetrenie k obvodnej lekárke, tá nezávisle na návrhu navrhla vyšetrenie u psychiatra s návrhom na pozbavenie spôsobilosti k právnym úkonom. Tento proces slúži pre ochranu chorých ľudí a dohliada na proces súd. Avšak môj strýko a zároveň krstný otec Vladimír Polanský sa rozhodol, že si ešte prepíše byt na seba. Pripravil teda zmluvu, zobral babku k notárovi a nechal si na seba prepísať byt za 1 EUR. Moja mama sa obrátila na Políciu a tá to ďalej neriešila. MUDr. Stanislav Kollár, znalec psychiater, v znaleckom posudku totiž uviedol, že sa jednalo len o ľahkú demenciu a ta nie je rozhodná pre platnosť právnych úkonov. Slovenská Polícia si umyla ruky, prokurátorka Mgr. Mária Zacharová tiež a nakoniec aj Ústavný súd SR vysvetlil, že všetko bolo v poriadku. Dávajte si teda pozor na vaše babičky, aby niečo nepodpísali. Počítajte s tým, že žiadna štátna inštitúcia ich neochráni.

Rozhodol som sa teda situáciu vyriešiť racionálne a to tak, že som dal vyhotoviť nový znalecký posudok v Prahe. Pre vašu predstavu stálo to asi 2.000 EUR. Na výsledok som čakal asi 5 mesiacov s tým, že som vôbec netušil k akému záveru sa dostanú. Keď som to začal čítať skoro som spadol zo stoličky. Komisia piatich znalcov sa zhodla, že stanovenie diagnózy znalcom bolo zlé a malo sa jednať o stredne ťažkú demenciu. Zaklincovali to tým, že diagnóza nebola ani podstatná a právny úkon predaja nehnuteľnosti, vytvorenie závetu a pod. nemôže robiť osoba ani s ľahkou formou demencie. (Praktická poznámka: Ak máte niekoho v rodine s demenciou, dajte mu spraviť MMSE test — ten môže spraviť aj sestrička.)

Keď som sa toto dozvedel, tak som podal dve trestné oznámenia, a to ako na MUDr. Stanislava Kollára, ktorý nielen, že určil zle diagnózu, ale dokonca aj v rozpore s vedeckými poznatkami konštatoval právny úkon za platný. Druhé trestné oznámenie som podal na svojho strýka. Koniec zápletky.

Tak teraz máte pred sebou vcelku zaujímavý prípad, dokonca dve podozrenia zo spáchania trestného činu. A teraz sa dostávam konečne k ChatGPT4, lebo zohrá zaujímavú rolu v tom, či je inteligentnejšia, než vyštudovaná právnička a prokurátorka Mgr. Mária Zacharová.

Mgr. Mária Zacharová dostala dve trestné oznámenia, ktoré boli rozdielne v dátume, osobe a aj v popise skutku (teda toho čo sa stalo). Spravila to, že oznámenie na strýka Vladimíra Polanského spojila s prípadom znalca MUDr. Stanislava Kollára a pridala ho, ako doplnenie k uvedenému prípadu, ktorý s ním právne nesúvisí (dve rozdielne osoby a dva rozdielne skutky), z nepozornosti alebo s cieľom ututlať prípad, nebudem zatiaľ špekulovať.

Skúška porozumenia cez ChatGPT4

Najskôr som začal uvažovať, že moje podanie nedávalo zmysel. Preto som sa rozhodol ho dať na riešenie k ChatGPT a spraviť z podania Summary a zistiť z textu osobu, ktorá mala spáchať trestný čin a nech mi vráti aj popis skutku. Dámy a páni, analýza môjho pôvodného podania dopadla takto:

Zhrnutie: Text sa točí okolo trestného prípadu obete Miloslavy Hrdinovej, ktorej bola diagnostikovaná vaskulárna demencia. Janka Trávniková, ďalšia zúčastnená strana, spochybnila oprávnenosť znaleckého posudku vypracovaného MUDr. Stanislavom Kollárom a žiadala riadne vyšetrenie. Znalecký posudok považovala za neúplný a nesprávny pri posudzovaní diagnózy Miloslavy Hrdinovej. Bol vypracovaný ďalší znalecký posudok, ktorý jednoznačne určil, že poškodená trpela stredne ťažkou demenciou. Vyšetrovateľ si v tomto prípade nevyžiadal relevantnú zdravotnú dokumentáciu ani výpovede kľúčových osôb, ktoré sa podieľali na starostlivosti o obete. Vladimír Polanský je podozrivý, že zneužil duševný stav obete na prípravu a realizáciu kúpnopredajnej zmluvy na byt.

Byť si istý pýtam sa pre istotu ešte raz:

Čo sa kladie za vinu Vladimírovi Polanskému? Je toto trestné oznámenie na MUDr. Stanislava Kollára alebo na Vladimíra Polanského?

Odpoveď ChatGPT4:

Vladimír Polanský je obvinený z toho, že zneužil duševný stav Miloslavy Hrdinovej na prípravu a uzavretie kúpno-predajnej zmluvy na byt napriek tomu, že vedel o jej vážnom zdravotnom stave a prebiehajúcom konaní o pozbavení spôsobilosti na právne úkony. Trestné oznámenie je podané na Vladimíra Polanského. MUDr. Stanislav Kollár nie je predmetom trestného oznámenia, ale jeho znalecký posudok o diagnóze poškodenej je kritizovaný pre neúplnosť a nesprávnosť.

Výsledok

ChatGPT4 to zvládla na 10 z 10. Ak by prokurátorka Mgr. Mária Zacharová použila ChatGPT, porozumela by podaniu. Podotýkam, že podanie bolo preložené cez deepl do angličtiny a výsledok z ChatGPT preložený cez Deepl spať do slovenčiny.

Výsledok, je opäť taký, že budúcnosť je tu, len nie je rovnomerne distribuovaná. Práca prokurátorky Mgr. Márie Zacharovej je v podstate pod štandardom porozumenia textu súčasnej umelej inteligencie. Poučenie pre nás všetkých je, nebyť ako magistra Zacharová a naučiť sa pracovať s modernými technológiami čo najskôr.

Bonus

Skúsil som aj spraviť sumarizáciu v aktuálneho rozhodnutia ústavného súdu pre objektívnosť vo veci Ústavní soud vyhověl stížnosti stíhaného rodiče, který usiloval o nahrazení vazby, aby zabezpečil péči o syna.

Zkrátené odôvodnenie z pôvodného textu celého rozhodnutia pre verejnosť zpracované človekom 👨

Ústavní soud stížnosti stěžovatele vyhověl. Z odůvodnění napadeného usnesení totiž neplyne, jaké konkrétní skutečnosti dle krajského soudu nasvědčují tomu, že stěžovatel bude v případě ponechání na svobodě pokračovat v páchání trestné činnosti. Soudem uvedené argumenty fakticky jen opakují důvody pro existenci vazebního důvodu, které vyhodnotil okresní soud a na které krajský soud odkázal. Ani u nich však není dle Ústavního soudu přesvědčivě uvedeno, z jakých konkrétních skutečností (např. konkrétního stěžovatelova jednání či životních poměrů) plyne závěr krajského soudu o naplnění důvodů pro uložení předstižné vazby dle § 67 písm. c) trestního řádu a nemožnosti jejího nahrazení. 

Přitom zejména rodinná situace stěžovatele se vymyká běžným případům. Stěžovatel je otcem malého nezletilého syna, jehož matka náhle zemřela těsně před stěžovatelovým zadržením. Syn mu byl svěřen do péče ve velmi zoufalém psychickém stavu a současně neutěšeném zdravotním stavu s podezřením na závažnější zdravotní diagnózu. Stěžovatel ihned po svěření syna do jeho péče vyhledal pomoc dětského psychologa, kam se synem začal ihned ambulantně docházet. Věnoval maximální úsilí tomu, aby byla synovi poskytnuta nezbytná péče jak psychologická, tak zdravotní, a to se zajištěním pevného rodinného zázemí ve společné domácnosti stěžovatele a jeho družky, která je navíc těhotná. Krajský soud tedy měl dbát nejlepšího zájmu nezletilého syna, který by předstižnou vazbou stěžovatel byl nepochybně závažně dotčen, a zohlednit nejlepší zájem nezletilého s odpovídajícím odůvodněním, jak ostatně nařizuje čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

Za situace, kdy krajský soud své rozhodnutí o nemožnosti užití institutu nahrazujícího vazbu neodůvodnil konkrétními skutečnostmi, vysvětlujícími, proč je v daném případě vazba opatřením nezbytným pro dosažení účelu trestního řízení a proč v trestním řízení nelze tohoto účelu dosáhnout jinak, Ústavní soud konstatuje, že pro nedostatek náležitého odůvodnění nemůže napadené usnesení krajského soudu jako rozhodnutí o omezení osobní svobody stěžovatele obstát. 

Pre porovnanie sumarizácia z pôvodného textu celého rozhodnutia cez ChatGPT4 🤖

Rozhodnutí Ústavního soudu kritizuje krajský soud za nedostatečné odůvodnění vzetí stěžovatele do vazby. Krajský soud podle Ústavního soudu neposoudil osobnost stěžovatele ani riziko opakování trestné činnosti. Nezohlednil také rodinnou situaci stěžovatele, který je otcem nezletilého syna po náhlém úmrtí matky. Ústavní soud poukazuje na nutnost respektování nejlepšího zájmu dítěte při rozhodování o vazbě. Krajský soud podle Ústavního soudu neodůvodnil, proč vazba byla nezbytná, ani nezvážil opatření nahrazující vazbu. Tím byla porušena stěžovatelova práva na soudní ochranu a osobní svobodu. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Soud posuzoval, zda byla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody. Instituty vazby slouží k zabránění zmaření nebo ztížení dosažení účelu trestního řízení a musí být nezbytné k uskutečnění a ukončení řízení. Rozhodnutí o vazbě musí splňovat obecné požadavky na soudní rozhodnutí a být přezkoumatelné. Soud musí vysvětlit, proč je vazba nezbytná pro dosažení účelu trestního řízení a že jiným způsobem nelze tohoto účelu dosáhnout. Vazba předstižná má zajistit, aby obviněný neopakoval trestnou činnost, nevykonal trestný čin, o který se pokusil, nebo nevykonal trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. Soud musí zhodnotit aktuální situaci obviněného a jeho osobní postoj. Ústavní soud konstatoval, že napadené usnesení krajského soudu nedostojí výše uvedeným požadavkům, jelikož nebyly zřejmé konkrétní okolnosti odůvodňující vazbu a nenahrazení vazby jiným institutem.

S láskou k spravodlivosti a technológiám Pavol Trávnik.